Lopačení

Od 1.7. do 8.7. probíhá Tartarosácký jeskyňářský týden. (I když nějaké ty přípravy začali již o dva dny dříve.) Naplánovaná je čerpací akce ve Starém Lopači a v jeho Zlém sifonu. Pokusím se zde podávat nějaké ty informace o průběhu celého týdne. Přidal jsem i krátké video.

1. 7. 2012 Neděle

V neděli odpoledne, ještě v náladě po rodinné oslavě, odjíždím vlakem vstříc krasu. V Adamově vyzvedávám kolo uložené z úterka a jedu s krosnou narvanou k prasknutí na Býčinu. Po kratším odpočinku a přibalení overalu atd. vyjíždím na čerpák k Ostrovu. Cesta je s těžkým báglem obzvláště dlouhá. Do Rudice to beru lesem, alespoň se trochu vyhnu sluníčku. Cestou zahlídnu Poustevníka, kterak si vesele rozdělává oheň uprostřed lesa, ve svém nepovoleném příbytku. Zřejmě není v naší republice poničení studánky s vyčíslenou škodou 27k a ničení základny na Ponoru, až tak závažné, aby se policie obtěžovala něco řešit. Dále pokračuji přes Jedovnice, kdyby se mi zachtělo se někde osvěžit zlatavým mokem. Nakonec však vytrvám a nikde se nezastavuji. Již se soumrakem dojíždím do základního tábora u S. Lopače. Mám štěstí, za nedlouho se začne zvedat prudký vítr následovaný nemalou bouřkou. Tak jsem rád, že jsem to stihl za sucha. A tak všichni zalézáme přečkat noc do stanů a aut. Stala se ovšem vtipná příhoda, kterou by bylo škoda nezmínit. S prvními kapkami začal Kuba uklízet, jakož to i ostatní, všechny své věci. Do auta si naházel všechno možné včetně notebooku. Poté, co již dobré půl hodiny slušně lilo, zasvítím ze stanu ven, koukaje jak to vypadá. A Kolbi zahlásí: „Ty Kubo, to auto máš otevřený schválně?“ Kuba nějak zapomněl, že i když si schová věci před deštěm do auta, musí také zavřít dveře. 😆

2. 7. 2012 Pondělí

Hned po ránu, poté co jsme se zaskočili nasnídat do bufetu na Balcarku, jsme vyrazili do jeskyně. Hladina již byla vyčerpaná z předchozích dnů do hloubky cca 25m. Kuba vystrojil cestu žebříky a začala se dolu transportovat další potřebná technika, rozvaděč, hadice a další čerpadlo (KDF80). Obojí se obešlo bez komplikací, problémy začaly, až po vzájemném pospojování naštěstí se vše podařilo vyřešit. Kuba chvíli zaplavil v horizontální chodbě před poslední studnou, bylo zde usazeno trochu jemného sedimentu, takže za chvíli nebylo co dělat. Podařilo se z čerpat hladinu v celé chodbě až ke studni, kde se ukotvilo čerpadlo, a zapojil plovák, který udržoval hladinu do následujícího dne.

3. 7. 2012 Úterý

První velký úspěch čerpáku se dostavil hned v úterý po ránu, kdy se nám podařilo do sucha vysát bufet na Balcarce. Tato skutečnost nás donutila opět sestoupit do jeskyně, kde jsme vyčkávali, než doplní zásoby. Dnes se již podařilo, zahájil sestup koncovou studnou v sifonu. V jeskyni se postupně střídala hromada lidí, kteří instalovali vzduchotechniku, přenášeli hadice a postupně spouštěli čerpadlo ve studni hlouběji a hlouběji. Kolbi doopravil rozvaděč a poté jsme opravili čerpadlo KDF 125, které v neděli vypovědělo službu, protože se do něj dostalo trochu vody. Úderná jednotka započala i s plavením odboček pod vstupní šachtou.

4. 7. 2012 Středa

Dnešek jsme zahájili přípravou Nautily, která se spustí do sifonu a zůstane tam. Usnadní další čerpací pokusy a umožní plavení na nadějných místech v celé jeskyni. Do jeskyně ráno vyrazila mapovací četa v čele s Igem, takže veškeré čerpání muselo být po dobu mapování zastaveno, aby elektromagnetická pole nerušila disto. Samozřejmě jsme nemohli vynechat briefing na Balcarce. Nautila byla připravená, podařilo se rozhýbat motor i čerpadlo, dokonce sehnat přírubu s „béčkovou“ půlspojkou. Vyzkoušet jsme se ji rozhodli v Novém Lopači, kam se dala vcelku snadno spustit, pod vstupní šachtu, kde už je voda. Po dvaceti minutách, kdy čerpala bez problému, nastalo vytahování. Šlo také snadno, pomocí auta to bylo bez práce a nebýt jednoho pokřiveného žimaru, tak i bez problémů. Do jeskyně jsem se dostal až na večer, natáhli jsme tlakovou vodu k současné hladině, kde má za úkol rozplavovat bláto. Čerpadlo, které již od včerejška snížilo hladinu o dalších 10 metrů, jsme posunuli ještě o 3 metry hlouběji. To byla veškerá naše práce, tak jsme se stihli vrátit za cca 1,5 hodiny na povrch.

Na býčí skále mezitím probíhali přípravy na opravu podlahy ve společenské místnosti a tak jsme s Kolbim vyrazili na večer pokonzultovat.

 5. 7. 2012 Čtvrtek

Konečně se podařilo vyčerpat studnu až do míst, kde se skončilo před několika lety. Narazilo se na přímo nádherný bahýnko pro plavení (takové to rybniční, takže ve skutečnosti pěknej humus), do kterého se proudnice zařezává jedna báseň. Bohužel obsahuje velké množství drobných dřevěných úlomků, které ucpávají okamžitě koš čerpadla, takže ve skutečnosti jde práce velmi pomalu. Opouštěl jsem Jéňu s Bohoušem nerad, ale já už musel odjet do Brna.

 6. 7. 2012 Pátek

Pátek pro mě začal pozvolna, nešel jsem nijak brzy spát a tak jsem ani nehodlal být ranní ptáče. Kolem poledne jsem vyřídil nějaké ty povinnosti a začal plánovat návrat do krasu. Jenže mě ještě trochu zmohla únava, a tak jsem zalezl plánovat do postele. V trochu pozdější odpoledne jsem tedy vyrazil s kolem vlakem do Adamova, že to vezmu přes Býčinu zpátky na čerpák. Jenže počasí mi nepřálo a již v Adamově začalo pršet, intenzivně ale krátce. Dojel jsem na Býčinu tedy docela suchej. Dohlídnul jsem na obkladačskou četu, jak pokročila s podlahou a chystal se vyrazit dále. Jenže opět začalo velmi vydatně pršet a nevypadalo to, že je to chvilková záležitost. Usoudil jsem, že suchá postel na základně bude lepší, než mokrý spacák u Lopače a rozhodl se přenocovat a alespoň trošku pomoci s pracemi. Netrvalo to dlouho a Kolbi telefonoval, že je také zasáhl pěkný slejvák, voda nestíhá odtékat Šimečkovým sifonem a přetéká do Zlého sifonu. Ať okamžitě přijedeme, že je potřeba zachraňovat vybavení. Vyrazili jsme tedy ve složení Kuklič, Hadař, Předseda, já a náš osobní řidič Spousťák. Dorazili jsme na místo a kluci se hned vrhli do jeskyně. Já ještě chvíli hledal všemožně rozházené věci, které byly ve spěchu poschovávané před deštěm. Jakmile se mi podařilo najít alespoň většinu potřebných věcí, vyrazil jsem za ostatními. Několik hodin jsme společnými silami tahali do bezpečných míst asi 5 čerpadel, desítky metrů hadic nejrůznějších průměrů, neméně metrů kabeláže, rozvaděče a spoustu dalších věcí, které se za těch pár dní v sifonu nashromáždily. Docela jsem žasl, kolik se jim během toho jednoho dne, co jsem tam nebyl, podařilo dolu přidat čerpadel. Akce to byla nádherná, toliko spolupracujících a pilně makajících jeskyňářů, v docela malé jeskyni, jen tak neuvidíte. Poté co jsme se udření vysoukali po posledním žebříku, až na povrch, na nás čekalo velmi milé přivítání v podobě dobře vychlazeného piva. U kterého jsme vydrželi do časných ranních hodin, než jsme ulehli do promočených spacáků.

7. 7. 2012 Sobota

Na sobotu byli připravené dva úkoly. První byl dopití piva. Trošku jsme posnídali, ale pak se muselo dát znovu vychladit, neb teploty byli k němu neúprosné. Druhý úkol byl vytahat všechny věci, které se večer nashromáždily pod skruže a poté je ještě důkladně umýt. Byla to docela dobrá sranda, za chvíli bylo pár jedinců docela dobře promáčených od proudnice. 🙂 Ale zdárně se vše vypulírovalo, ale to jsme se už s Kolbim museli zabalit a vyrazit pomáhat na Býčinu. Ostatní šli čerpat na Balcarku…

Závěr

Na čerpáku panovala celý týden dobrá nálada a střídala se spousta lidí. O zážitky a veselé příhody nebyla nouze. Počasí bylo, jaké bylo, ale myslím, že nebylo z nejhorších. Před vedrem se dalo schovat v díře a déšť netrval dlouho. Záměrně jsem moc v příspěvku nejmenoval, neb bych nerad na někoho zapomněl, nebo mu zkomolil přezdívku, přeci jen si všechny ještě nepamatuji.

Štěpán

Facebook Twitter Google+ YouTube 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.